Vliv na osídlení

Před bitvou a po ní

Obec Jankov a dalších asi deset vesnic, na jejichž území bezprostředně probíhala bitva u Jankova, leží přibližně uprostřed Cech, asi 60 km jihovýchodně od Prahy. Bojiště je ve zvlněné pahorkatině ve výšce kolem 500 m nad mořem. V krajině se střídají volné plochy polí s plochami zalesněnými. V nižších polohách je řada menších rybníků. Ačkoliv za uplynulých 350 let od bitvy se poněkud zmenšila plocha lesů a několik rybníků bylo zrušeno, je dnes charakter krajiny stejný jako tehdy. Také osídlení je zhruba stejné, protože v době od bitvy vznikla jen jedna nová ves (Královna). Bojiště se rozkládá v území, které leželo stranou hlavních dopravních tahů a procházely jím především cesty lokálního významu. Asi 10 km na západ prochází důležitá dopravní trasa severojižního směru z Prahy do jižních Cech a Rakous. V době bitvy bylo toto území na rozhraní dvou správních krajských územních celků, Kouřimska a Bechyňska, větší města byla poměrně vzdálená.

Poměry v okolí bojiště lze s využitím historických pramenů popsat jak k době před bitvou, tak i po ní. Toto srovnání může přispět k poznání reálného prostředí, v němž se bitva odehrávala. V době před bitvou měla krajina kolem bojiště za sebou staletí vývoje. Postupně zde vznikaly osady a vsi, kolem nichž se mýcením lesa rozšiřovaly plochy využívané pro zemědělské účely u v době před bitvou zde bylo již poměrně husté osídlení vsí vzdálených od sebe průměrně 2 - 3 km. Největšími sídelními lokalitami v prostoru bojiště byly Jankov a Ratměřice v Kouřimském kraji. V městečku Jankově s 31 usedlostí před válkou, 24 po válce, tehdy stál kostel sv. Jana Křtitele, původně románský, pod ním tvrz. Popisuje se jako rozsáhlejší budova s pří zemím a jedním patrem s několika místnostmi. Byla obehnána hlubokým příkopem, přes který vedl od západu zdvihací most do dvora obklopeného čtyřmi křídly budovy. Při průjezdu a na severovýchodním rohu stály bašty. V době před bitvou byla už tvrz v nedobrém stavu. Jankov a okolní vesnice tvořily panství, které patřilo více než dvě stě let členům rodu Talmberků. Jan z Talmberka byl radou dvorského a komorního soudu. Před třicetiletou válkou lze počet obyvatel Jankova odhadovat na 300 osob. Většina zdejších sousedů, podobně jako v jiných malých městečkách této krajiny, se živila zemědělstvím a k tornu někteří provozovali řemeslnické i jiné živnosti. Naprostá většina sousedů (11 z 16) držela před válkou usedlost s 30 výsevkovými korci polí, další usedlosti byly menší (od 18 do 28 výsevkových korců). Ze čtyř chalupníků tři měli 18 výsevkových korců, jeden devět korců. Zahradníci měli nejčastěji mezi dvěma až čtyřmi výsevkovými korci. Jihozápadně od Jankova se rozprostírala kaskádovitě uspořádaná soustava rybníků, která velice podstatně ovlivnila vojenské manévrování během bitvy.

V sousedních Ratměřících, s 25 usedlostmi před válkou, stál kostel sv.Havla, původně románského slohu, rozšířený o gotickou přístavbu. Kolem kostela byl hřbitov, na návsi kašna. Ves patřila členům rodu Ostrovců, z Královic jako součást vlašimského panství. Obyvatel bylo tehdy odhadem asi 250, po válce méně. V polovině 17.století se uvádí jen 17 osazených usedlostí, dalších osm bylo pustých. Během bitvy byly Rat- měřice vypáleny spolu s dalšími vesnicemi, podle Theatra Europea ustupujícími císařskými oddíly. 

Z dalších vypálených vsí na území bojiště měla Jankovská Lhota před válkou 17 usedlostí, většinou selských (jen tři chalupnické), po válce zbylo 12 usedlostí, a to pouze selských. Broumovice na Vlčkovském panství, jež náleželo do Bechyňského kraje, měly před válkou 15 usedlostí (z toho osm selských), po válce jen deset. Z dalších vsí na území bojiště byl nejvíce postižen Nosákov, rozdělený na tři části podle příslušnosti panství (na rozhraní krajů Kouřimského a Bechyňského); Měl před válkou osm usedlostí, po válce zbyly dvě. V Jankovských Otradovicích z osmi usedlostí zůstalo sedm. Vypálené Odlochovice na Louňovickém panství obnovily svých 10 usedlostí bez jediné poustky. Podobně Pičín a Skrýšov.

Zemědělská půda v místě bojiště je průměrné kvality, zčásti jílovitá, místy kamenitá. Hospodařilo se úhorově. Sedláci mívali pět až deset kusů hovězího dobytka, dvě třetiny z nich chovali i ovce (asi po pěti kusech), dále se chovala prasata (po dvou až třech kusech). Selské usedlosti v uvedené krajině tvořily často víc než dvě třetiny celkového počtu usedlostí. Hospodářství chalupníků bylo skrovnější. Zahradníci, jimž se tu většinou rozuměli nádeníci s nepatrnou výměrou půdy, byli jen v některých větších vsích a v městečku Jankově, chyběli však například v Ratměřicích.

Krajina byla zalesněná; v lesích mírně převažovaly jehličnaté stromy, především smrky a jedle, z listnatých hlavně duby. Z lovné zvěře byla v lesích srnčí, na polích zajíci, koroptve ad. 

Dvě kamenné stavby v Jankově, tvrz a kostel, byly během bitvy také zpustošeny. Tvrz už Rudolf z Talmberka neopravoval a postupně zanikla. Začal však budovat na Habrovce mezi Jankovem a Ratměřicemi, tedy na místě, kde byla bitva ukončena, objekt nový. Stavělo se tam např. v letech 1665 - 1670, 4) později však byla práce přerušena. Jankovský kostel byl ve druhé polovině 17. století rovněž opravován. Byl upraven vchod a klenba. Interiér, v němž byl od roku 1665 zavěšen velký růženec, věnovaný ještě Janem starším z Talmberka, byl obohacen o několik soch. Fara však byla opuštěná ještě na počátku 18. století. Od roku 1665 byla jankovská farnost spravována z fary v Postupicích, kde byly rovněž vedeny matriky.Také ratměřický kostel byl ve druhé polovině 17. století opravován. Dostal nový oltář, který je v něm dosud, a který sem byl přenesen neznámo odkud, a to včetně obrazu sv. Havla a soch.

Z hospodářsky významných konsolidačních opatření v době po bitvě stojí za zmínku založení poplužního dvora v Ratměřicích Rudolfem z Talmberka. Stále se hospodařilo trojhonným systémem. Ve srovnání s dnešní dobou se chovalo méně hovězího dobytka, zato více ovcí.

Bitva u Jankova byla závažným zásahem do hospodářského vývoje okolních obcí. Demogra-fickém vývoji znamenala přetržení dosavadního vývoje obyvatelstva tím, že na čas rozehnala do té doby usazené obyvatele. Neovlivnila však strukturu osídlení, protože všechny zničené vsi byly vybudovány znovu. Pro úplnost lze říci, že rovněž neovlivnila - a ani ovlivnit nemo-hla - hlavní vlastnické principy a hospodářskou strukturu území.

Konsolidace hospodářství v období po bitvě trvala ve zdejší krajině místy dlouhou dobu. Pustá stavení se uvádějí v revizitacích berní ruly aj. do počátku 18. století.

 

 

Přehled o osídlení dle Berní ruly Kraje Kuřimského

 

Lokalita

P  o  č  e  t     u  s  e  d  l  o  s  t  í

1615

1654

Sedláci

Chalupníci

Zahradníci

Celkem

Sedláci

Chalupníci

Zahradníci

Celkem

Broumovice

8

 

7

15

6

 

4

10

Jankov

16

6

11

31

11

2

11

24

Jankovská Lhota

14

3

 

17

12

 

 

12

Jankovské Otradovice

4

4

 

8

3

4

 

7

Nosákov

7

1

 

8

2

 

 

2

Odlochovice

6

2

2

10

6

2

2

10

Pičín

9

2

 

11

9

2

 

11

Ratměřice

19

6

 

25

15

2

 

17

Skrýšov

4

2

 

6

4

2

 

6

Celkem

87

26

20

131

68

14

17

99

 

Kontakt

Obec Jankov
Na náměstí 14
25703 Jankov

Tel.: 317 833 209
E-mail: info@obecjankov.cz
Datová schránka: yp4a679

Úřední hodiny:
pondělí a středa
8:00 – 11:30
12:00 – 17:00

více informací »

TOPlist
Obecní úřad Jankov - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace