373. výročí bitvy
http://obecjankov.cz/fotogalerie/rok-2018/373-vyroci-bitvy-u-jankova
V pátek a v sobotu 3. a 4. března 2018 proběhl již 3. ročník vzpomínky na bitvu u Jankova, jednu z nejkrvavějších bitev třicetileté války. Vlastní akce trvala jen dva dny, ale pro pořadatelské skupiny Císařský regiment a Jankovské žoldáky znamenala půl roku intenzivních příprav. Již od podzimu jsme jednali se starosty Jankova a Votic, vymýšleli jak konkrétně má vše proběhnout, zvali spřátelené skupiny, které se věnují na vysoké úrovni reenactmentu třiceti-leté války, šili nové kostýmy a ručně vyráběli kulisy, kterými jsme chtěli vylepšit celkový vzhled bojiště. (Diváci mohli vidět několik velikých šancovních košů a řady tzv. ježků na ochranu kanónů a vojenského tábora.)
Týden před akcí si už většina z nás vzala dovolenou a věnovali jsme se pouze dokončení všeho, co ještě nebylo hotovo. V pátek jsme rozdělili své síly, protože bylo nutné jednak postavit vojenský tábor, ale také uvařit podle dochovaných historických receptů dobroty, které pak mohli ochutnat návštěvníci večer ve votickém klášteře.
Odpoledne dosáhla naše nervozita vrcholu. Přijížděly první skupiny, v klášteře vrcholily přípravy a aby nešlo všechno tak hladce, tak zvonil jeden telefon za druhým, že spousta účastníků nestíhá, protože stojí v té či oné zácpě na silnici. Nakonec vše dobře dopadlo, po projevu pana starosty nastoupila vojenská jednotka ke slavnostní salvě, generál Torstensson byl připraven v refektáři k plánování bitvy, klášter byl obsazen švédským vojskem a i historický raut byl včas naservírován na stoly.
Druhý den, v sobotu 4. března, jsme také měli spoustu práce. Po snídani bylo třeba vysvětlit všem velitelům plán bitvy, některé jednotky ještě intenzivně cvičily, aby v bitvě vypadaly sehraně, na bojiště dorazil zvukař i stánek s občerstvením. Všichni účastníci se ještě posilniliobědem, který pro nás uvařili v jankovské hospodě a už byl čas obléknou se do bitvy, vzít zbraně, bubny a prapory a seřadit se na náměstí k pochodu na bojiště.
Program začal ukázkou výcviku nejpočetnějších složek armád třicetileté války, mušketýrů a pikenýrů, poté u mohyly proběhl krátký pietní akt. Promluvila paní starostka, paní kronikářka, byly položeny květiny a pan farář pronesl modlitbu za padlé vojáky. A pak už došlo na vlastní vojenskou ukázku. Na bojišti se střetlo více než sto bojovníků a každá strana měla také dva kanóny. Stejně jako v roce 1645 zvítězili po urputném boji Švédové a císařský maršál Hatzfeld byl donucen kapitulovat a odevzdat svůj kord švédskému generálovi Torstenssonovi.
Odpolední program sice skončil, ale akce pokračovala dál. V jankovském sále už se chystala kapela Knokaut a ve 20:00 jsme zahájili šermířský ples. Večer proběhl ve velmi dobré náladě, přestávky se podařilo vyplnit tanečními vystoupeními, vtipnými divadelními výstupy a soutěží o ceny. Když se poslední hosté po půlnoci rozcházeli domů, tak jsme si konečně mohli říci, že jsme to zvládli. Sice nás ještě čekal úklid bojiště a všech zapůjčených prostor, ale i přes neskutečnou únavu jsme v podstatě hned začali plánovat co a jak udělat příští rok lépe.
Za Císařský regiment a Jankovské žoldáky Věra Vichrová
